Ta opravdu první pořádná mašina kterou jsem koupil v roce 1993, byl Garant 30K (1958) vzduchem chlazenej diesel třílitr, což byla skříňová dodávka z východního Německa, tedy první poválečnej model z VEB Robur-Werke Zittau. Interiér byl upravenej jako obytňák s velkou postelí a šesti místama pro sezení včetně řidiče. Auťák jsem pořídil pro mojí klukovskou, vontskou partičku, se kterou jsme tímhle vehiklem vyráželi za prvními dobrodružstvími po vlastní ose. Jen jednomu z party bylo osmnáct a měl řidičák, my ostatní jsme dělali bordel vzadu, což pro řidiče bylo mnohdy velice stresující. Původní dohoda v partě byla, že mi všichni později zaplatí svůj podíl. Tak jak to u společnýho majetku bývá, tak se všichni rádi povozili ale nakonec svůj podíl zaplatili jen dva z deseti. Co se taky dalo čekat od Husákových dětí. Po pár letech kdy se o Garanta prakticky nikdo nestaral, se Garant prodal za třetinovou cenu, jen aby ho ten co na nej bylo auto napsaný měl z krku. Garant podle jednoho svědka brzy skončil ve šrotu. I když mi to je dodnes trochu líto, tak nevím co bych s ním dělal. Zážitek to byl ale tak zásadní, že idea velkýho obytňáku a s ním spojený daleký cesty se mě od tý doby držela.
